Rekostrukce pozdně gotického chrliče pro Chrám sv.Barbory v Kutné Hoře
Jednou z významných akcí v rámci restaurování vnějšího pláště Chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře (památka UNESCO) je výměna kamenného chrliče nad bočním vchodem do katedrály. Chrlič zobrazuje dva anděly nesoucí znak horníků. Spolu se sochou svaté Barbory, ochranitelky horníků a reliéfem zobrazujícím průřez dolem, tvoří tento chrlič důležitou kompozici odkazující na význam Chrámu pro hornické město. Chrlič vznikl na přelomu 15. a 16. století a je to poslední z původních gotických chrličů, který na chrámu zbyl. Většina ostantí sochařské výzdoby včetně všech ostatních chrličů byla pro velmi špatný stav nahrazena kopiemi při rozsáhlé rekonstukci v 19. století. Tento poslední chrlič se již při opravě v 19. století nacházel v dezolátním stavu, ale jak se dočteme v dobových dokumentech byl přes svůj stav z finančích důvodů ponechán na místě. Po více než sto letech degradace materiálu postoupila natolik, že nebylo nadále možné originál ponechat na původním místě. Pomocí speciální techniky a ochranné konstrukce byl proto vyjmut ze zdiva a převezen do ateliéru Zde byla na originál zhotovena forma do které byl vyhotoven sádrový odlitek. Na základě archivních fotografií, dochovaného torza a sochařských děl pocházejících ze stejné doby a dílny jako původní chrlič, provedl restaurátor na odlitku sochařskou rekonstrukci. Podle tohoto modelu byl chrlič vysekán do vápence. Nový chrlič byb vsazen na původní místo ve zdivu.
originál

originál

originál

originál

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce

rekonstrukce

po osazení

po osazení

Kniha Kamenné památky Kutné Hory: Restaurování a péče o sochařská díla shrnuje poznatky získané v průběhu restaurátorské a pedagogické činnosti Jakuba Ďoubala, který měl vzácnou příležitost podílet se na obnově řady významných památkových objektů v Kutné Hoře a okolí a také účastnit se výzkumu v oblasti technologie a technik restaurování. Kutná Hora a její okolí je z hlediska dochovaných kamenných památek mimořádně zajímavý region. Díky objevu stříbra ve 13. století a následnému prudkému hospodářskému růstu regionu bylo na malém prostoru vytvořeno množství mimořádných uměleckých objektů. Vzhledem k unikátnímu historickému vývoji a vlastnímu zdroji kamene – kutnohorskému vápenci – má péče o památky a restaurování v kutnohorském regionu celou řadu specifik. Publikace je rozdělená do dvou částí. První si klade za cíl zprostředkovat vědomosti, týkající se historie, restaurování a ochrany kamenných památek v regionu. Druhá část je věnovaná restaurátorským akcím, kde autor zachycuje poznatky shromážděné v průběhu restaurování vybraných památek (Chrám sv. Barbory, sochy před jezuitskou kolejí, Kamenná kašna a další). Přesto, že kniha je tematicky zaměřena na Kutnou Horu a její okolí, informace v ní obsažené lze do jisté míry aplikovat i v obecné rovině při péči o kamenné památky v dalších regionech.
IMG_3012zmenseno.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one